Psychika v době covidu
Dobry den
Je mi 16 let.Už nějakou dobu mě trápí to,že je těžší najít způsob,při kterém bych si vyloženě užíval například fotbal mne jeste před 6 měsíci bavil mnohem více jak teď.Teď se o něj stále zajímám,ale neláká mne to jako dříve.Take mne moc věci nepobaví a nerozesmeje ale jsou výjimky.Dale mne trápí pocit,že hloupnu nebo ze mám poruchu paměti.Nevim,zda za to může dlouhodobá distancni výuka,ale hůř se soustředím,nevybavuju si probranou látku z minulých měsíců či let,nemohu si vzpomenout moc na konkrétní jmena postav z animaků na které jsem se jako dítě neustále díval,neprozivam nostalgii a dokonce někdy špatně skloňuji a hůř se mi občas přemýšlí.Cetl jsem že to může být projev deprese,ale neřekl bych ze se cítím nějak bez sebevědomí nebo že bych měl pocit bezcenosti.Spise necítím nic nebo normálně a spise me trápí tyto myšlenky.Nevite zda to deprese opravdu je nebo zda je to v pubertě uplne normální a mám to nechat být?Take mne napadá ze to může být covidem jelikoz jsem za tu dobu velice často sám doma a nic moc nedělám.
MUDr. Tereza Sochorcová
Specializace: Pediatrie / Praktické lékařství pro děti a dorost Pracoviště: Dětské oddělení Nemocnice Uherské Hradiště
Dobrý večer,
v první řadě se určitě nebojte, že by s Vámi bylo něco zásadně špatně. ...
