Psychické problémy
Dobrý večer je mi 41 let prožila jsem špatné dětství léčim se s antidepresema od svých 22 let začalo to bušením srdce,šatným dýcháním a až přišli že to mám od psychiky.Nebudu se vypisovat toho by bylo moc před 6 lety jsem se rozváděla mám psychicky náročnou práci jsem pečovatelka v domově důchodců teď vedoucí pečovatelek jednoho patra poprvé jsem skončila na hospitalizaci před 6 lety kvůli ůpravě léků,po druhé letos v dubnu a pak jsem šla na 3 týdny na psychoterapeutické oddělení je mi stanovena středně těžká deresivní porucha mám důchod 2 stupně mám ještě roblémy s asmatem ne silným a se zády.Mám jednoho syna je mu 13 ted chodíme po vyšetřeních syn má 140 cm od 9 let pořád že vyroste ted mají podezření na celiakii.Mj problém je v tom že přítel mi řekl že nikdy nezažil tak negativního člověka-nemám z ničeho radost,neumim se usmát,jsem bez nálady,ořád bych mluvila o práci žiju prací tam se dokážu usmát ae také málo ale tam vím že jsem potřebná.Beru Olwexii ráno,v poledne,amotrigin-ráno,večer,rivotri 0,5 ráno,odpoledne,rivotril 2mg-večer půlku,trittico na noc někdy půlku hypnogenu a stále jsem bez nálady,kleou se mi ruce,nemůžu se někdy soustředit,mám bolesti hlavy klidně dva dny,v noci se potim,mám někdy špatné sny,nic mě nebaví přítel zkoušel vše je mi ho líto ale nemohu pak naše hádky jsou otom že mluvim jen o práci,nic tě nebaví,nesměješ se.Ted se to zhoršilo přišla nová p.ředitelka samé papírování,schůze a do toho vztahy na pracovišti přijdou mi tam jak drbny někteří vím že je to všude.Dělám tuto práci 17 let 10 let jsem byla v domově s pečovatelskou péčí kde to nebylo tak náročné ale chtěla jsem změnu a to hlavně po babičky smrti bydlela tam celých deset let,babička zemřea na rakovinu,otec v 50 taky na raovinu,sestra před 10 lety řišla o oko kvůli rakovině,před rokem onemocněla mamka rakovinou prsu a do toho umírala další babi na rakovinu s oběma bydlim v jednom domě no ted už jen s mamkou,přítelem,synem už si nevím rady se sebou bud mi je špatně,nebo mě bolí hlava,žaludek pořád něco přijdu si jak hypochondr ale jsem apatická,někdy i zlá.Mám pocit že jsem na vše sama ráda uklízim takže já celý barák uklízim,mamka vaří pouze o víkendu,přítel donese topení zbytek je na mě pořád to nechápou proč furt uklízim jíná už nebudu mám strach že už se nezbavim těch nálad jak jsem výbušná,urážlivá,plačtivá prosim o radu děkuji moc Marcela
Dobrý den,
domnívám se, že psychofarmak máte dost, takže tam bych asi moc neměnila, i když ...
