Psychická nemoc
Dobrý den,
před 4lety jsem byla hospitalizována na dětské psychiatrii v Liberci pro sebepoškozování a nějakou poruchu. Poté jsem brala poměrně dost AD, než jsem si je sama vysadila-protože s tím máma nesouhlasila a pořád jsme se hádaly. K paní doktorce jsem přestala už 2x z ničeho nic chodit, protože jsem měla doma zle. Ale to mám pořád a větší a větší. Dřív jsem se bála chodit mezi lidi, nedokázala jsem si dojít na wc ve škole, napít se mezi lidmi, mluvit. Potom se to nějak zlepšilo, snažila jsem se a zkoušela to překonat. Díky mému poslednímu vztahu jsem ale přišla o všechno své sebevědomí a všechno se to vrací. Vyšla jsem ze střední školy, jsem bez práce, s novým partnerem, který se mi snaží pomáhat. Dokud jsem musela do školy, tak mě to nutilo chodit mezi lidi, jezdit autobusem. Teď jsem si odvykla a naprosto už nic z toho nedokážu. Práci si nemohu žádnou najít, protože nedokážu jít na pracovní pohovor a hlavně, nedokážu pracovat mezi lidmi. Jsem tak úplně bez peněz a každá léčba něco stojí. Když jsem brala AD, tak jsem platila docela dost, navíc jsem platila každou návštěvu psychiatra. Ke kterému už teď ani po tom všem jít nemůžu, a moc mi nikdy nevyhovovala. Bohužel nemůžu najít nikoho, kdo by měl smlouvu s mojí pojištovnou a mohla jsem k němu přestoupit. Prosím moc o radu, co se týče mého problému. Na rovinu Vám napíšu, že mám hodně často tendence zase se vším skoncovat a "odejít". Mám hrozný strach z toho všeho, že to nezvládnu, že práci nikdy nenajdu, doma mám kvůli tomu strašně zle, to že nemám peníze mě taky tím pádem hodně ničí. A přítel je společenský typ, který se těší, až s ním někdy někam půjdu a nebudu jen doma. Ale to teď bohužel opravdu nejde. Prosím o pomoc, děkuji. A. (20let)
MUDr. Milan Hrubý
Specializace: NefrologieVážená slečno Aneto, sama nebo s pomocí rodiny podle Vašeho vyjádření zřejmě nejste schop...