Pocity beznaděje
Dobrý den, je mi 36let, už pár let se potýkám s emoční a celkovou psychickou nestabilitou. Jeden den je mi fajn a druhý úplný opak a to bez nějaké jasné příčiny, ty změny jsou velmi rapidní. Prakticky každý měsíc mě na cca 2-3 dny zničehonic přepadne stav naprosté beznaděje, bez nějakého důvodu vše vidím černě, nic nemá cenu, jsme na světě zbytečně, všechno a všichni mě štvou, jsem naprosto bez elánu, na všechny jsem nepříjemná. Po pár dnech se vše obrátí k lepšímu a je zas na čas lépe. Nevím, jak na sebe, cítím, že si se sebou nevím rady a často nedokážu sama se sebou vydržet, mám pocit, že jsem průběžně plná bloků a negativismu. Ráda bych se dostala do stavu, kdy budu sama se sebou spokojená a nebudu se trápit zbytečnými věcmi, které stejně nevyřeším, mít spíše pozitivnější pohled na svět a být celkově stabilnější. Vše se samozřejmě promítá i do mého partnerského života, který hlavně díky mě není funkční, protože na partnerovi vidím jen chyby a nedokonalosti, nejde mi se povznést nad malichernosti, mám pocit, že mi díky mé nevyrovnanosti protéká život mezi prsty.. Zjišťuji, že si nechci do života pouštět nové lidi, jsem předem vůči lidem zaujatá. Od dětství musím vše mít přesné a perfektní, nemám ráda změny, když jsem na ulici, mám pocit, že mě lidé pozorují a já jsem díky tomu nesvá, nepřirozená. Samozřejmě v práci funguji, jsem spolehlivá, bezproblémová a okolí mě vnímá jako vtipného a usměvavého člověka, ale v soukromí je vše jinak.. Snažím se nevidět vše černě a být nad věcí, ale nejde mi to, jsem taková odjakživa. Nevím, na koho se obrátit, zda na psychologa, psychoterapeuta, či psychiatra. Budu ráda za radu, jak uchopit svou situaci, aby došlo ke zlepšení. Děkuji
MUDr. Daniela Králová
Specializace: Praktické lékařství pro dospěléDobrý den paní Evo, po přečtení Vašeho dotazu bych doporučila nejprve psychologické vyšetř...
