Nevim si rady se zivotem
Preji dobry vecer. Nevim si uz rady se svym zivotem a nebyt nekolika zavazku, asi by me tady jiz nic nedrzelo. Mam pocit, ze cely muj zivot je jedna katastrofa za druhou a nevim si jiz rady. V detstvi me zneuzival bratr o 13 let starsi a muj otec byl agresivni notorik, ktery nas vsechny chtel pravidelne pozabijet. Bral silne leky a zapijel je alkoholem a nic si z toho nikdy nepamatoval. Kdyz jsem se vdala a prestehovala se k manzelovi, zacala mi delat peklo ze zivota nejdriv tchyne. Vycitala mi, ze jsem ji ukradla syna, pak se me snazila primet, abych ji dala deti, co se nam narodily, slado prace a ona by zustala doma a starala se o ne. Vlastne me nikdy manzelova rodina nikdy neprijala a postupne jejich nazor prebiral i manzel. Musela jsem se jim podrizovat ve vsem, jinak mi vycitali vse mozne, treba i bydleni, prestoze jsem platila na vsechno nejdriv pulku a pak i vic. Musela jsem nastoupit do rodinne firmy, ktera vznikla v dobe naseho manzelstvi, takze jsem byla spolumajitelka, presto jsem byla min nez uklizecka. Nekolik let jsem mela deprese, kazdou noc se mi zdalo, ze umiram v hroznych bolestech, pokazde jinak a rano, kdyz jsem se vzbudila, jsem mela pocit, ze ten sen neskocil, ze jen nocni mura pokracuje jinde. Vsechno jsem se snazila zvladnout kvuli detem, nakonec jsem odesla, nasla jsem si pritele, bohuzel to byl notoricky alkoholik s hromadou dluhu. To vse jsem se dovedela postupne az jsem u nej bydlela. Nakonec jsem si vzala tajne hypoteku, koupila maly domek daleko od nej a odesla i s dcerkou. Myslela jsem, ze zacnu novy zivot, vzala jsem prvni misto, bohuzel jsem byla prerazena na pracoviste, kde nikdo nevydrzel kvuli sikane. To vse se vyresilo mym urazem doma, kdy jsem spadla vloni v breznu a od te doby jsem na neschopence. Mela jsem asi tri diagnozy, nez se prislo na to, ze mam praskly meniskus. V srpnu me operovali, ale ja mela stale bolesti. Absolvovala jsem 40 rehabilitaci a koleno me bolelo cim dal vic. Vyzadala jsem si jinde konzultaci a prislo se na to, ze mam jeste praskly zadni meniskus a Bakerovu cystu. Zkousela jsem i podnikat, mym velkym konickem je hackovani, dokonce jsem sama vymyslela nekolik uplne novych napadu, ale presto jsem neuspela. Nevim si dal rady, je mi 48 let, ale mam pocit jako bych uz byla na konci a nevim, jak zacit znovu. Zase se mi vraci deprese, cekam na druhou operaci a nevim, co bude dal, boli me v noci se porad budim bolesti nejen v koleni, ale jiz v cele noze, ale leky na bolest nezabiraji. Skoro porad me boli hlava a mam pocit, ze se porad motam jen v kruhu, ale nevim, jak z nej ven. Mam pocit, ze kdykoli jsem se o neco pokusila, tak jsem vse jen zhorsila.
Dobrý den, vážená paní z toho co píšete je nadmíru jasné, že jste neměla a nemáte vůbec...