Nevím jak dál.
Dobrý den, omlouvám se za dlouhý text, ale nevím, jak dal, můžete mi prosím poradit, zda jde o psychické tyrani? Před pěti mesici jsme se s manželem rozvedli. Rok před rozvodem manžel ode me odešel (bohužel nevěra z me strany, o které nějakou dobu věděl a tvrdil, ze je mu to jedno...dokonce mě vozil na nádraží, když jsem jednou za měsíc jela za jiným mužem. Chtěla jsem to s jiným mužem ukončit, ale manžel tvrdil, ze je to zbytečne, ze mě nemiluje. S tím mužem jsem to ukončila, řekla jsem manželovi, ze mě to mrzí, ze jsem ho vždy milovala, ale ze věděl, ze mu roky říkám, ze mi chybí zajem, pohlazeni a hlavně komunikace. Manžel mi kdysi nato vždy odpověděl, ze když se mi něco nelíbí,ať si někoho najdu. Tak jsem to bohužel udělala, ale bylo pro me spis přátelství, kdy mě ten druhy vnímal. Vím, ze to byla chyba. Zvlášť, když jsem manžela milovala. To jsem odbocila. Manžel tedy tvrdil, ze je mu má nevěra ukradená. Až do momentu, kdy se to dozvěděla jeho rodina, to začalo peklo. Slovní urážky ze strany jeho rodiny veřejne na ulici, vulgární sms jeho neteří, pak si našel manžel někoho jiného (prý jen kamarádka) a psal si cele dny na mobilu, když jsem ho prosila ať toho nechá, ze začneme znova, tak jsme se pohádali a fyzicky mě napadl a zasahovala policie. Cely rok se pak chvíli vracel domu stylem - možná tu zůstanu, možná přijdu v noci domu... nechal mě třeba pokaždé skoro celou noc čekat a přitom věděl, ze nepřijde. Ale schválně než odešel, řekl, ať nenechavam klíč v zámku. Nebo přišel domu a třeba do půlnoci sedel v oblečení v dzinach, svetru, abych nevěděla, zda zůstane. Nesměla jsem se ho dotknout. Nesměla jsem mluvit. Jen o tom, o čem chtěl on. Když zůstal, schovával si mobil do kapsy nebo pod polštář. A ještě mi schválně řekl, ze v tom mobilu je zlo, ze kdybych to viděla, tak to nedám. K jeho rodině jsem nesměla ani vkrocit, natož vysvětlit naše problémy i z mého pohledu. Jeho sestra mu neustále rikala, ať se semnou rozvede, tchyně rovněž ze si PŘEJE rozvod... manžel pak třeba měsíc byl pryč, nezvedal mi telefony. Nezajímal se o mě ani o našeho syna. Syn byl svědkem jak napadání tak hádek. Takže ten jejich vztah se zhoršil a když manžel po měsíci přišel, syn nechtěl k němu jit. Začala série urážek manžela i jeho rodiny, ze syna navadim a nikomu ho nedávám. Podotýkám, ze nikdo z nich za synem sám od sebe nepřišel. Naopak když jsem ja přišla za švagrovou se synem, odbyla mě. Po půl roce, když soud mi svěřil syna do pece, se manžel vrátil na měsíc domu. Vzal mě do kina, na Valentýna dal kytku. Byli jsme v manželské poradne. On jen jednou. Pak už nechtěl, tak jsem chodila sama. Za 14dni si ve vane psal na mobilu s jinou ženou. Začaly hádky, fyzicky mě napadl. Po jedné z hádek se pak odstěhoval k te ženě. Za tři měsíce nás rozvedli. Den po rozvodu přišel, ze mu vše došlo a mrzí ho to. Miluje mě a chce zpět domu. Bylo mi ho líto, vzala jsem ho zpět. Řekl, ze si mě chce znova vzít a mít druhé dítě. Jeli jsme 2x na dovolenou, strávili hezké léto. V tu dobu s rodinou nekomunikoval, protože nesouhlasili s tím, ze jsme spolu. Takže manžel mi řekl, ze chce klid a nebude teď rodinu řešit. V září manžel nemohl najít mobil a začal na mě rvát. Na chvíli odešel a vrátil se zpět s matkou... řekl, ze kvůli mě se nestyka s rodinou a ze matka chce vidět našeho syna. Načež mi jeho matka sdělila, ze Eva (manželova přítelkyně před našim rozvodem) je náhodou moc fajn. A ze my dva spolu nemáme byt. Od te doby mě manžel nepohladi, říká ze mě nemiluje, opět chodí pozde z práce. Chce pořad nějaký svůj prostor. Když jsem nám zaplatila společný vikend, tak schválně den před odjezdem rekl, ze nepojede, ze nechce. A nebo když jsem ho pozvala do kina, tak kyvl a za chvíli přišel v zápeti s tím, ze at si nemyslím, ze z toho něco bude. Ze jsem mu jedno. A říká, ze si přeje ať odejdu ( cely rok totiž mu vadilo, ze bydlím v byte, který je i jeho. Teď tu bydlí taky a vyhazuje mě). Už nemám ani sílu nekomu říkat, jaká je pravda. Manžel vystupuje jako klidný hodný muž. Nikdy by mi nikdo nevěřil, ze umí slovně i fyzicky ubližovat, ze schválně mě ignoruje. V intimním životě mě xkrat odmítne a pak ráno vstane dá mi pusu, jako by se nic nedělo. Vím, ze mi řeknete, proč s tím člověkem jsem? Miluji ho a je pro mě nepochopitelne,ze když se po rozvodu vrátil, proč se znovu chová zle, když mu nic nedělám. Teď tvrdí, ze si mě znova vzít nechtěl, ze druhé dítě by semnou nikdy mít nechtěl. Ale před par měsíci tohle tvrdil a ja ho vzala zpět. Začínám mít psychické potize, neustále placu,bojim se, co bude. V praci se nedokážu soustředit, bývá mi na zvracení a někdy se trepu zimou, jak jsem nervózní. Chybí mi strašne láska, dotyky, pohlazeni, hezká slova. Když tohle doma naznačim, tak bývalý manžel se rozcili, ze se netěší domu, ze ho posiluje když vidí, ze placu. Na druhy den najednou zas otočí, dá mi ráno pusu a vy si myslíte, ze ten den bude konečně fajn. Jenže není, protože odpoledne se chová zase zle. A stačí třeba jen to, ze ho někdo napomene v praci. Za vše mužu ja. Nevím jak dal. Jak se odpoutat od člověka, kterého mám rada? Prominte, ze je to tak dlouhé.
Specializace: Praktické lékařství pro dospělé Pracoviště: Ambulance praktického lékaře Benátky nad Jizerou
Dobrý den, těžko mluvit o týrání, pokud Vy se tomuto dobrovolně podrobujete. Z mé zkušenost...
