n. ulnaris v oblasti lokte
Dobrý den, 5.12.2006 se mi narodil syn-mé druhé dítě. Již 1.června 2007, když malému bylo půl roku jsem se vrátila do zaměstnání. Pracovala jsem v TPCA na montážní lince. Ihned po nástupu bez jakýchkoliv ohledů na to, že mám doma půlroční miminko mě plně zapojili do procesu, přetěžovali mě. Když jsem s pláčem šla pana manažera žádat o přeložení na jednodušší proces, protože to nezvládám fyzicky ani psychicky a že mám doma dvě malé děti-to znamená, že jdu z dřiny do dřiny, tak se mi pan manažer vysmál, že pro mě nemají nic, co by pro mě bylo leháro. Do práce jsem se od miminka vrátila kvůli špatné finanční situaci, nebylo tedy vyhnutí. Manžel má vysoké exekuce, proto mi nic jiného nezbývalo. Po měsíci a půl jsem si začala stěžovat, že mě bolí ruce. Když jsem požádala o stahovací obvaz, nebo odeslání na ošetřovnu, dostala jsem pouze obvaz, bez jakéhokoliv zápisu bolesti. I přes bolesti obou rukou jsem vydržela ještě dva týdny až do celozávodní dovolené. Poté jsme odjeli s manželem a známými na dovolenou na chalupu, kde se bolesti rozjeli ještě víc. Navíc tam na mě dopadla deprese, proto mě již po třech dnech manžel vezl domů-ve středu a ve čtvrtek jsem šla s bolestmi rukou k lékaři. Dostala jsem jakýsi krém s tím, že když bolesti neustanou, mám přijít. Po ukončení dovolené jsem měla nastoupit na noční směnu, ale ruce boleli, byla neděle, proto jsem šla na pohotovost. Tam mi bylo sděleno podezření na syndrom karpálního tunelu v obou rukách. S výsledkem z pohotovosti jsem šla opět ke svému obvodnímu lékaři, který mi vypsal neschopenku-od srpna 2007. Probíhala různá vyšetření, spousta léků proti bolesti atd. Po několika měsících paní doktorka prohlásila, že mi nic není, že je to psychického původu napsala mi léky na nervy a že mi za týden po nějakých výsledcích krve neschopenku ukončí. Proto jsem si mezi tím našla jinou lékařku, která si mě vzala do péče a v neschopence pokračovala. V březnu 2008 jsem po všech těch lécích a bolestech samovolně potratila. Bylo to pro mě trauma. Sama jsem si zajela do Hradce Králové do Sanusu, protože jsem věděla, že se tam syndromem karpálního tunelu zabývají. Tam mi lékař sdělil, že mám zánět šlach a že mi odoperuje pravou ruku. Operace proběhla 24.dubna 2008. opět rehabilitace, léky, bolesti se vrátily. Nakonec po dohodě s lékařem v Sanusu i svou obvodní lékařkou jsem jela do Vysoké nad Jizerou na chirurgii ruky. Tam opět podezření na syndrom karpálního tunelu-v zápěstí. Dostala jsem dlahy na noc. S dlahami byli bolesti ještě horší… 13. března 2009 jsem jela do Vysokého na kontrolu, nakonec po roce a půl bolestí nervů a nejistoty mi domluvili první operaci na 24.května 2009, ale na syndrom karpálního tunelu v lokti. Divné je, že emg vyšetření mám v pořádku, ale bolesti jsou nesnesitelné. To znamená, že rok a půl jsem byla léčena na něco, co jsem neměla, nehledě na to, že jsem po roce neschopnosti musela neschopenku ukončit a vrátila jsem se na mateřskou. Jsem i v péči psychiatra, beru antidepresiva, po tom všem se není čemu divit. Rozhodla jsem se podat podezření na nemoc z povolání, má to po takové době vůbec smysl? Navíc jsem se dočetla v zákoníku práce, že zaměstnavatel porušil zákoník práce. Do ukončeného devátého měsíce po porodu nesmí žena vykonávat práci fyzicky náročnou ohrožující mateřství.
Dobrý den, nevím na co konkrétně se mě ptáte, pokud chcete podat pokyn k prošetření situace...
