Myšlenky na sebevraždu
Dobrý den, již 7 let beru léky proti depresi. Začínala jsem u Velaxinu a teď tak dva roky beru APO-Venlafaxin (pokud se nepletu)
Bohužel se mi deprese neustále vracejí.
Myslím na sebevraždu, protože jsem v zoufalé situaci. Sama nevím, co bych v životě chtěla. Vím, že bych chtěla dodělat školu, kterou po letech studuji dálkově a získat maturitu, ale vím, že to nemá cenu, že nemám šanci se na maturitu naučit. Zhoršila se mi paměť, přidaly se zdravotní potíže, chci se rozejít s přítelem (cizincem) jelikož jazyk neovládám tak, jak bych chtěla a nejsem schopná se ho učit. Při otevření jakékoliv učebnice se rozbrečím a zároveň na mě padne svalová slabost a tak si jdu s brekem lehnout a když se uklidnim, tak vše zapiju alkoholem, který nic nevyřeší.
Vše je u mě propojené a jedna věc navazuje na druhou, ale to je na dlouhé povídání.
Chodím pravidelně k psychiatrovi u kterého jsem max. 3 minuty a dozvym se jen to, že napíšeme léky - jako vždy. A u psycholožky dostanu hromadu rad a po dobu, co jsem u ní, se cítim dobře, ale potom se vše vrátí do starých kolejí a řikam si: Proč jsem tam lezla!!
Vůbec nevím co se životem. Jsem rozhodnutá nemít děti, hlavně ze zdravotních důvodů a tak ani nevim, proč na tom světě jsem. Stejně nikdy nebudu mít to, co bych si přála a bohužel jsem naprosto neschopná se v něčem snažit.
Denně myslím na sebevraždu a jen hledám ten správný lék, který by mě stoprocentně zabil.
Poraďtě mi prosím, zda má mé trápení nějaké řešení a proč, když už beru antidepresiva tolik let, jsem pořád jak na houpačce a hned myslim na nejhorší.
Prosim moc,
Andrea
25 let.
Dobrý den, Andreo!
Nevím, zdali netrpíte endogenní depresí. to je obtížně zvladatelné on...