Mám své alter ego a velkou fantazii
Dobrý den. Předem se omlouvám za dlouhý dotaz, ale považuju za důležité popsat pochody v mojí hlavě podrobně... Je mi 28. Už 13 let mám v hlavě detailní představu o dokonalém (fiktivním) muži, kterou neustále piluji. Vím i kde bydlí, kdy se narodil, kde pracuje, mám promyšlený každý centimetr jeho těla, jeho domu, prostě všechno atd. Během mého snění si představuju, že ten muž jsem já. Denně před spaním a někdy i jen tak při odpočinku nebo při jízdě autem si vymýšlím romantické příběhy, ve kterých tento muž (já) hraje roli a každý příběh mi vydrží na pokračování třeba měsíc. Vystupuji v těch snech jako heterosexuál, ale ty ženy, které se kolem mě motají a stojí o mě, si nijak detailně nepředstavuju; nejsou ústředím těch snů. Všechno se točí kolem toho dokonalého muže; představuju si jeho pohled, jeho slova, pohyby, hlas atd. On je už pomalu jak moje alter ego, ale když jsem si přečetla, jak na sobě rozpoznat případnou poruchu osobnosti, zřejmě jsem ještě pořád ve sféře "pouhé" příliš velké fantazie. To protože si tu druhou fiktivní osobu v sobě uvědomuju. Na transsexualitu nebo homosexualitu bych to taky neviděla. Homosexuální určitě nejsem, na ulici se rozhlížím po mužích a snadno pro někoho zahořím (chvilkově a platonicky), navíc mám přítele. Transsexualita se mi taky nezdá, to bych asi trpěla daleko víc a dalšími problémy. Nechtěla bych se např. nechat přešít na muže, protože bych stejně nebyla ten muž, co ho mám v hlavě.
Možné nebezpečí vidím v tom, že poslední dobou se hranice mezi fantazií a realitou trochu stírá a přepínám se do módu "dokonalý muž z mé hlavy" i v době, kdy jsem třeba venku nebo cokoli dělám. Prostě si třeba na bruslích najednou představuji, že jsem on a někdy mě dost dokáže trápit, že to tak není i ve skutečnosti. Může to být následkem problémů se sebepřijetím? Nebo sebevědomí? Co to je? Nebo je tohle snění, kdy si představuju, že jsem muž, neškodné, dokud to nepřekročí určité hranice? Fantazie lidí jsou asi různé a mě těch 13 let opravdu nenapadlo to řešit jako problém, když mi to přinášelo potěšení a problémy jsem z toho neměla, bylo to jen snění před spaním. Celých 13 let jsem si tohle snění a jakoby paralelní život/svět užívala, byl to pro mě příjemný únik z reality a byla jsem z toho šťastná. Obavy se ozývají až teď. Bojím se, kam by to mohlo dojít a jestli jednoho dne opravdu nebudu brečet v koutě, že jsem se nenarodila jako on, dokonalý muž z mých snů. Začínám se bát, aby mě to nepohltilo zcela.
Rozhodla jsem se kvůli mým problémům v sexu (odjakživa nepřekonatelné zábrany, stud, snížená touha), že navštívím sexuoložku/psycholožku MUDr. Fifkovou a právě kvůli této blížící se návštěvě jsem se začala bát, že když jí povím o těchhle fantaziích, mohla by mi je rozmlouvat nebo zakázat jako nebezpečné (podle mě je vhodné, aby posoudila, jestli nemají podíl na mých zábranách a studu v sexu, i když kolikrát mi právě tyto příběhy v hlavě výrazně pomohou se vzrušit a uvolnit před sexem s přítelem - ale stěžejní příčina sex. problémů bude podle mě spíš v obtěžování strýcem v mém dospívání; nikdy se mě nedotkl, ale o obtěžování šlo, např. si přede mnou pustil porno nebo mě ponižoval, že ani nevypadám jako holka). Hodně by mi vadilo, kdyby mi ty sny rozmlouvala, je to už taková moje neoddělitelná součást, nechci se snění vzdát. Spíš potřebuju ujištění, že v nějaké formě je to ještě normální. Jdu k ní až za dva měsíce, a proto se ptám nejdřív tady. Nevydržela bych to tak dlouho, potřebuji se mezitím uklidnit. Co si o tom myslíte? Moc děkuji za váš čas...
Milá paní D., vážím si Vaší důvěry, kterou pravděpodobně zklamu. Myslím, že v současno...
