Diogenův syndrom?
Vážená paní doktorko,
dovolte mi se na Vás obrátit s prosbou o radu jak postupovat v následující věci. Mám přes rok přítelkyni (38 let),se kterou jsem se seznámil už před lety na VŠ,minulý rok jsme se dali dohromady.Vždy mi přišla jako milá,ale velice upovídaná a extrovertní slečna,co se ráda směje a baví.Krásně tancuje.Bohužel jsem nevěděl,jak veliké má problémy v osobním životě,které na první pohled/zvenku nejsou vůbec vidět.
Nejhorší je asi její byt.Bydlí už několik let v podnájmu,byt byl kompletně zrekonstruován před nastěhováním.Nicméně nyní je v hrozném stavu,všude nahromaděno hodně věcí,bez jakéhokoliv řádu.Poházeno po zemi,obývací pokoj kompletně zastaven věcmi ale také odpadky,je tam místo pouze pro židli a televizi.Kuchyně neuklizená,na lince není nikde místo pro odklad čehokoliv,stůl plný,na zemi i několik dní/týdnů staré odpadky,byt i ošklivě zapáchá.Opravdu tam ani není kam si sednout, jediné volné místo je půlka postele kde spí.Ona říká,že jí nejde s tím něco udělat,celý den v tom prosedí utrápená a nehne s tím.Někdy se třeba pokusí něco začít uklízet,ale po chvíli to vzdá a dál odkládá.Do bytu se bojí kohokoliv pustit,bojí se ostatních obyvatelů domu,aby to někdo neviděl,ani třeba topenáři.Další věc je,že nepracuje.Studovala právnickou fakultu a nakonec byla vyhozena na maximální dobu studia,podle jejích slov už to prostě nešlo.Od té doby,ale ani předtím,žádnou práci neměla,v posledních 8 letech nechodí už ani na žádné brigády.Říká,že musí,že chce,že to změní,ale nejde jí to.Když už ji třeba něco domluvím nebo někde objevím,nejde tam,vzdá to.Peníze na živobytí si půjčuje od rodičů a od známých.Nesplácí.Zanedbává se i ve výživě.Tvrdí,že má velké stresy i ze mě a že nemůže jíst a hubne.Často je potřeba přivést jí jídlo až domů nebo vzít někam na večeři,aby se vůbec najedla.Jídlo jí trvá velmi dlouho.Byla hospitalizovaná během dospívání na psychiatrii pro anorexii,od té doby to prý ale zvládá.
Má špatné zuby,už rok mi tvrdí,že musí někam s tím zajít,aby jí to tak nebolelo.Ale nezajde.Dále má často "různé bolesti", hlavy, břicha, "ledvin",které ji nedovolí cokoliv dělat.Je psychicky v pohodě pouze pokud jde na procházku,nebo třeba tancovat do města,když nemá jakýkoliv stres.Ve chvíli, kdy se to s ní snažím nějak řešit,vytvořím třeba jen malý stres,že se s tím musí něco dělat,reaguje velmi přehnaně až agresivně,křičí,utíká z auta i domu,dostává se do až zuřivého stavu a výčitek že je to vše kvůli mně že ji nedám prostor s tím něco dělat,hází s věcmi.
Další charakteristiky co jsem odpozoroval jsou: Je ezotericky zaměřená,věří v různé energie,sleduje v televizi vědmy a jejich předpovědi,promítá to do svého života.Stýká se s podobně zaměřenými lidmi.Nevěří v klasickou medicínu a lékařům,odmítá,že by byla nemocná(zřídka ale připouští),odmítá se jít léčit.Je vztahovačná,věcné argumenty týkající se jejího stavu překrucuje,vinu za to že se svým stavem nic nedělá hledá u nejbližšího člověka,teď tedy u mě.Doteď, tedy skoro do 40 let nic nevybudovala,nemá žádnou kariéru ani rodinu,vztahy se jí vždy rozpadli nebo je ukončila.Věří,že má v sobě nějakou sílu,kterou předává ostatním a dělá je šťastnější.Jednou mi říkala,že má v sobě panenku marii a že tomu nemohu rozumět.Tvrdí,že se starala o svoji babičku s demencí(ta byla však také v domově se sociálními službami,ona tam chvíli bydlela s ní na pokoji,jinak nepracovala).Není schopna organizovat čas ani během jednoho dne,neplánuje na delší dobu dopředu.Pokud ano,plán nedodrží,rozhoduje se impulzivně jen chvíli před tím.Má poruchy spánku,v noci se budí,má noční můry,je přecitlivělá na jakýkoliv podnět,musí spát v absolutní tmě, jinak se pořád budí.Ráno je pak zničená a nezvládá cokoliv dělat.Má manické sklony a při hádkách napíše třeba 10 SMS zpráv za sebou ani nestihnu odpovídat.Nevyslechne názor druhého,jen křičí a vyčítá. Podobnými problémy trpí její otec,od revoluce také nepracuje,hraje hazardní hry.Byt rodičů vypadá prý ještě hůře. Ale nevím, nikdy jsem tam nebyl.
Snažil jsem se popsat to nejdůležitější,přeš to přes všechno ji mám moc rád,je zároveň hodně srdečná a lidská,umí být velice okouzlující a u mužů má úspěch,vypadá o minimálně 10 let mladší.Prosím moc o radu, jak se v takové situaci zachovat u člověka, který takto žije ale odmítá pomoc a neustále přesvědčuje,že to dokáže sám změnit.Trápí to nejen mě ale i její rodinu a nejbližší okolí,nevíme co s tím.Tohle asi nejde bez odborné pomoci a léčby zvládnout. Nebo ano? Prosím případně o radu jak.
Děkuji a jsem s pozdravem,
Jiří (33 let, VŠ, žijící ve standardní domácnosti)
MUDr. Milan Hrubý
Specializace: NefrologieVážený pane Jiří, nejspíše by stálo za to, aby Vaše přítelkyně podstoupila psychologick...