Deprese?
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu ohledně mého stavu. V poslední době se nesměju a přitom bych měla být šťastná. Mám úžasného přítele, který se ke mě chová jako k princezně, je na mě strašně hodný. Škola mi momentálně taky dobře jde.(je mi 17, letos, v říjnu 18) Brečím a ani nevím vlastně proč. Přemýšlím nad tím, jestli má život vůbec smysl, jestli nebráním svému přítelovi ve štěstí, když jsem furt zamlklá, koukám do jednoho místo a skoro se nesměju. Když se mě snaží rozesmát(lechtá mě, dělá blbosti,..) tak si vzpomenu jaké to bylo dřív, jak nám bylo nádherně, že to vlastně kazím a rozbrečím se. Rozhodli jsme se, že vysadím antikoncepci, ale je to jen den tak nemůžu posoudit jestli to má nějaký vliv. Často přemýšlím jestli mu nemám říct, aby si našel někoho, kdo ho nebude trápit jako já.. ale nechci o něj přijít. Přemýšlím nad vším nepodstatným a rozbrečí mě v podstatě cokoliv. Někdo mi něco řekne třeba tříkrát za sebou, protože si myslí, že neslyším a já hned vyletím a zařvu, ale pak se hned omluvím, mrzí mě to a vím, že to bylo přehnané.Trochu předvídám, že mi oddepíšete, abych navštívila psychologa, ale není mi 18 a nevím jestli na návštěvu psychologa potřebuji doprovod rodiče. Koukala jsem na internet na ceny sezení s psychologem a nejspíš ani na to bych neměla. A co se týče mé dětské lékařky, aby mi napsala doporučení, nemám ji moc v oblibě, nedůvěřuji ji asi tak jak bych měla, jelikož už za chvíli přejdu z děckého k obvodní tak si pokládám otázku jestli má cenu přecházet k jiné, když jsem nemocná jednou za rok a kolikrát ani to ne. Vlastně nevím ani jak toto vyřešit. Neumím rozeznat váhu problémů, zaobírám se maličkostmi a to je asi ten největší problém. Předem Vám mnohokrát děkuji za odpověď. Vážím si Vaší práce, kterou tu pro všechny děláte. Ještě jednou Děkuji. Lenka
Milá Lenko- moc Vám děkuji za důvěru, určitě nebylo lehké popsat to všechno, co jste zvlád...
