Deprese
Dlouhodobě se potýkám s problémy s pamětí, pozorností a úzkostmi. Zastávám docela psychicky náročné zaměstnání spojené s analýzou velkého množství textu, vím, že na to mám, ale zároveň mám pocit, že to strašně nezvládám. Kdykoli cokoli přečtu, když to vidím znovu, třeba druhý den, mám pocit, že jsem to nikdy neviděl, je pro mě hrozně těžké vstřebávat nové informace.
Loni v létě jsem měl menší... meltdown, po kterém jsem nabyl dojmu, že tohle už dál nejde, zároveň ale nevím, co jiného dělat. Jsem na jednu stranu strašně vyšťavený, na druhou nemám žádné touhy, ambice. Mám pocit, že tu pro mě na tomhle světě nic není, nanejvýš tak splatit dluhy rodičů, dožít se důchodu a umřít, sám a zbytečný. Mám hlavu plnou strašně temných myšlenek, žiju v takové šedé beztvaré prázdnotě, kterou občas "vylepší" stres ze zaměstnání.
Není světlo, není radost.
Pokusil jsem se navštěvovat terapii, ale buď jsem měl extrémně nešťastnou ruku při výběru terapeutky, nebo jsem vážně unikát, protože jeden terapeut mi řekl, že mám být v podstatě rád, že jsem někdy v životě šťastný už byl, druhá terapeutka po měsíci soustrastných pohledů jen zalomila rukama s tím, že ji nenapadá, co se mnou mohla dělat. Ale při vší úctě, já žiju ve fakt hrozné beznaději, mám hrozně velké nutkání to celé ukončit a takhle to přece nemůže cítit každý.
Do podzimu jsem 2x týdně hodinu cvičil v tělocvičně, od té doby kvůli covidovým opatřením nic (dnes začínám znovu). Bez cvičení to bylo horší, ale tyhle stavy mám v určité podobě v podstatě roky.
Poradili byste mi, prosím, co mám dělat?
MUDr. Michaela Říhová
Specializace: Praktické lékařství pro dospělé Pracoviště: IKEM Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny - Kardiocentrum
Dobrý den, Marku, dékujeme za dotaz do poradny a za důvěru.
Rozhodně Vaše problémy vyžaduj...
