Alkoholismus
Dobrý den paní doktorko, s manželem jsme 4 roky a máme 3 letou holčičku, problém je v tom, že žijeme v jednom domě (máme své patro) s jeho rodiči. Jeho otec je alkoholik, což si samozřejmě nepřipouští, protože pije pivo a to není alkohol, jak říkají. Náš problém je v tom, že před třemi lety, byli shodou okolností přes zimu doma a tím to začalo, ačkoliv si za střízliva nemají co říct, rádi spolu popíjí a pak nevědí, kdy je dost.Manžel, i když má dceru nadevše rád, na prvním místě při návratu z práce je pivo i za cenu, že malá půjde spát a on ji třeba nkolikátý den neuvidí.Nevychovává ji, pouze ji občas vezme na koně a koupí mlsůtku a pokud s tím nesouhlasím je zle.Bohužel, jakmile se já nebo manželova maminka dotkneme tématu pivo nebo prostě už kolikrát vylítneme, jsme blázni, k ničemu.Jeho maminka má odrovnané sebevědomí, nikam nesmí, protože je vše špatně, pouze jí uráží, nikdy nepochválí, což by byl jejich problém, pokud by tchán nechodil a nevyprávěl, že jsem blázen a bohužel manžel si osvojuje jeho chování, uráží mě, Také už nesmím říct nic ohledně piva.On prostě přijede z práce a má chuť na pivo a já mu nemám co říkat co má a co nemá.Mezitím mi doma brečí, že chce taťku.A teď ještě jedna důležitá věc, když pominu, že se manžel ve velkém opojení v noci pomočuje, je zde problém ještě takový, že ztrácí orientaci, neví kde je, povídá si s fiktivními lidmi, jde se s nimi prát, hádá se s nimi.Pivo má každý den, v týdnu na rychlo tak 3-4 a o víkendu od rána co vyjde než jde spát, tak cca 10.Někdy méně, někdy více. Bohužel všichni okolo to vidí, jen on ne a k té největší smůle je to, že ho otec mu říká, že on je normální a my blázni a měl by si nastolit řád, ženská nemá co mluvit.Dřív takový nebyl.Já nevím, kam jít pro radu, poradnu odmítl a v alkoholu chybu nevidí, chyba je pouze ve mě, já dělám ,, vlny,,.Může být ještě nějaká šance?Děkuji
Dobrý den Jano.
Pro každého soužití s člověkem, který má návyk na alkohol, je velmi náro...