Predikce antifosfolipidového syndromu u žen s opakovanými potraty
Přibližně u 2–4 % párů pokoušejících se o koncepci se vyskytují recidivující potraty (RP). Termín RP vyjadřuje 2–3 a více potratů, většinou po sobě následujících.
Přibližně u 2–4 % párů pokoušejících se o koncepci se vyskytují recidivující potraty (RP). Termín RP vyjadřuje 2–3 a více potratů, většinou po sobě následujících. Příčina RP zůstává v 50 % neobjasněna. Mezi rizikové faktory RP patří věk matky, rodičovské strukturální chromozomální abnormality, anatomické a hormonální patologie a trombofilní stavy. Nejčastější získaný trombofilní stav je antifosfolipidový syndrom (APS), který je prokázanou příčinou RP. Dle mezinárodně platných kritéií je APS definován jako přítomnost trombózy, těhotenských ztrát či maternální těhotenské morbidity spojené s přítomností cirkulujících antifosfolipidových protilátek v plazmě žen. Incidence APS u žen s rekurentními potraty je popisována v 15 %. Prognóza úspěšné gravidity u těchto žen je v případě adekvátní terapie (nízkomolekulární hepariny, aspirin) příznivá.
U žen s anamnézou 2–3 časných těhotenských ztrát před 10. týdnem gestace či s 1 a více nevysvětleným úmrtím morfologicky normálního plodu by mělo být provedeno stanovení lupus antikoagulans a antikardiolipinových protilátek. Počet těhotenských ztrát, po kterých je toto vyšetření již indikováno, však není exaktně určen. Podobné nejasnosti panují v otázce, zda diagnostika APS může být upřesněna získáním dalších klinických determinant prostřednictvím podrobné gynekologicko-porodnické anamnézy.
Cílem mezinárodní studie bylo vyšetřit vztah mezi charakteristikou nevysvětlených potratů u žen s RP a u žen s diagnózou APS a zjistit efektivitu prováděné detekce antifosfolipidových protilátek. Do retrospektivní studie bylo zařazeno celkem 1 719 pacientek, které byly ošetřeny v letech 1988–2006 na zúčastněných klinikách. Z daného počtu žen mělo 312 (18 %) APS a u 1 407 pacientek byly přítomny RP bez objasněné příčiny. Průměrný mateřský věk byl 32,6 roku a nelišil se významně mezi skupinami žen. V obou skupinách žen byl průměrný počet potratů 3, u 97 % žen se jednalo o následné potraty. 50 % žen porodilo nejméně 1 živé dítě, rozdíl mezi skupinami nebyl statisticky významný.
Závěrem bylo konstatováno, že počet předešlých potratů, typ a sekvence potratů a mateřský věk nejsou jednoznačnými determinanty pro diagnózu APS u žen s RP. Z uvedeného vyplývá, že testování antifosfolipidových protilátek by mělo být zváženo u všech žen se dvěma a více potraty.
(moa)
Zdroj: Number and sequence of preceding miscarriages and maternal age for the prediction of antiphospholipid syndrome in women with recurrent miscarriage. Fertil Steril 2013; 99: 188–92.
