Peptický vřed žaludku a dvanáctníku
Žaludeční vředy jsou v dnešní době onemocněním poměrně častým. Trpí jimi 5-10% obyvatelstva a to není málo. Prožíváte často stresové situace, chybně se stravujete, nadužíváte léky, které mohou poškodit žaludeční sliznici?
#IMG#
Jaké jsou hlavní příčiny vzniku peptického vředu?
Již před více než 150 lety jako první popsal tuto nemoc tehdy věhlasný lékař Cruveilhier. Ve své době uvedl, že příčiny peptického vředu jsou zahaleny hlubokou temnotou. Od té doby prodělaly názory na původ této nemoci složitý vývoj. Klíčový byl poznatek Australanů J. Warrena a B. Marschalla, kteří v roce 1983 jako první popsali Helicobactera pylori.
Helicobacter pylori je bakterie, která vyvolává zánět žaludeční sliznice. A tak jako datel klove jen do nemocných stromů, tak i k natrávení žaludeční sliznice kyselinou chlorovodíkovou dochází právě v místě zánětu. Proto byla vytvořena tato rovnice:
pH + H. pylori = peptický vřed (zvýšená kyselost s bakterií způsobí vřed)
Hodně drsný bacil…
Helicobacter pylori je opravdu velmi zvláštní bakterie. Je názorným příkladem adaptace živého organismu na extrémní životní podmínky. Vždyť v žaludku je velmi kyselé prostředí (pH až 1). Infekce touto bakterií je nejrozšířenější lidskou infekcí. Udává se, že v rozvojových zemích je jí promořeno až 90% populace. V zemích rozvinutých přibývá pozitivity s věkem.
V naší populaci jsou protilátky proti H. pylori přítomny u téměř 70% obyvatel. Je zajímavé, že však zdaleka ne všichni infikovaní onemocní peptickým vředem. Jedním z možných vysvětlení je existence zvláštních agresivních kmenů, které vředy vyvolávají. Byl také zjištěn vyšší výskyt vředů u pacientů s krevní skupinou 0.
Jaké jsou další příčiny?
Ačkoliv je Helicobacter pylori příčinou hlavní, není však příčinou jedinou. Důležitý je také vliv různých léků (kyselina acetylsalicylová, nesteroidní antirevmatika). Tyto léky mění chemickou skladbu žaludečního hlenu, který chrání sliznici před působením kyseliny chlorovodíkové.
Dalším důvodem vzniku vředu je škodlivé působení obsahu dvanáctníku na žaludeční sliznici při tzv. duodenogastrickém refluxu. To je stav, při kterém se vrací obsah dvanáctníku do žaludku.
Prokázaný i když zatím nejasný je škodlivý vliv kouření . Poslední avšak velmi důležitou příčinou vzniku peptického vředu je stres . Totiž když se stresujeme, dochází k poruše prokrvení žaludeční sliznice a výsledkem je opět vřed.
Jak se peptický vřed projevuje?
Peptický vřed dvanáctníku postihuje nejčastěji muže mezi 20. a 40. rokem. Výskyt žaludečního vředu bývá naopak u mužů i žen stejný.
Příznačná pro tuto nemoc je bolest ve střední břišní čáře nebo vpravo od ní, vyskytující se nejčastěji před jídlem nalačno (2 a více hodin po jídle). Může dokonce nemocného vzbudit i v noci ze spánku. Tato bolest ustupuje zpravidla po požití stravy a po lécích (antacida). Bolest se může šířit až pod pravý žeberní oblouk. Pacienti pak k lékaři přichází s údajnými žlučníkovými obtížemi.
Mezi další příznaky patří pálení žáhy, říhání, zácpa nebo zvracení. Chuť bývá zachována a strach z bolestivého hladu může vést k přejídání a následné nadváze. Někteří nemocní naopak ze strachu z bolesti nejedí a hubnou. Známkou aktivity této nemoci je spavost a únava.
Jak se peptický vřed diagnostikuje?
Kromě klasických obtíží, které by měly každého lékaře navést na správnou diagnózu, by mělo být podkladem pro určení diagnózy zejména endoskopické vyšetření . Toto vyšetření dnes téměř vytlačilo dříve hojně používané rentgenové vyšetření. Při endoskopii se také odebírá bioptický vzorek žaludeční sliznice, ve kterém se prokazuje Helicobacter pylori.
Jaké mohou vzniknout komplikace?
Přestože jsou peptické vředy ve většině případů onemocněním adekvátní léčbou zvládnutelným, existují i případy ve kterých vzniknou komplikace. Tou nejčastější je krvácení ze vředu. Může k němu dojít dokonce i po požití malého množství ulcerogenních léčiv.
Další vážnou komplikací je proniknutí vředu žaludku např. do jiného orgánu. Ještě vážnější je protržení stěny žaludeční v případě, že vřed stěnou proniká příliš rychle. Léčba těchto dvou komplikací je vždy chirurgická.
Jak se léčí vředy?
Důležitý pro léčbu žaludečních vředů je dostatečný tělesný i duševní klid . Dostatek spánku působí přímo blahodárně. Zásadní je rovněž dieta . Nevhodná je konzumace pochutin, které stimulují sekreci žaludečních šťáv. Proto je lepší omezit pití kávy, koly a silného čaje. Vyhýbejte se i jídlům, které jsou připravované na přepalovaných tucích ( pozor na hranolky, řízky, karbanátky aj.).
Určitě byste také neměli kouřit. Činí-li Vám to výrazné potíže, snažte se alespoň omezit kouření na minimum. Je totiž prokázáno, že u kuřáků se vředy hojí hůře než u nekuřáků. Vyvarujte se užívání tzv . ulcerogenních léků . Patří mezi ně léky s kyselinou acetylsalicylovou (např. aspirin), nesteroidní antirevmatika (např. ibuprofen), glukokortikoidy a reserpin.
Jak už bylo napsáno výše, peptický vřed je ve většině případů způsoben vlivem kyseliny chlorovodíkové na žaludeční sliznici a infekcí Helicobacterem pylori. Proto i léčba musí pokrýt obě tyto příčiny. Mezi léky , které snižují tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku, patří antagonisté H2 - receptorů a inhibitory protonové pumpy.
Jako poslední nastupuje léčba chirurgická . V dnešní době se chirurgicky léčí hlavně komplikace peptického vředu. Tzv. resekční operace se provádí pro odstranění té části žaludku, která nejvíce produkuje kyselinu chlorovodíkovou. Ze stejného důvodu se provádí operace s názvem superselektivní vagotomie. Při ní se endoskopickou metodou přerušují nervová vlákna zásobující žaludek a řídící tvorbu žaludeční šťávy.
A jaká je prognóza?
Ve většině případů jsou peptické vředy onemocněním léky a režimem dobře ovlivnitelným, obtíže bývají snesitelné a mnohdy ustávají po několika týdnech i bez léčby. Asi u 10% nemocných jsou však potíže na léčbu nereagující. U této části pacientů se mohou objevit i život ohrožující komplikace. Proto máte-li obtíže výše popsané, je vhodné se nechat vyšetřit lékařem, který Vám určí adekvátní léčbu.
