Sval
Sval představuje orgán, díky kterému se živočichové nebo jejich části mohou aktivně pohybovat.
Říká se...
„Pohyb je zdrojem veškerého života.“
V minulosti
Vypracované svalstvo bylo znakem krásy již ve starověkém Řecku. Funkce svalstva jako nositele pohybu byla odhalena poměrně brzy. Snad proto, že svaly jsou dobře přístupné pozorování. Konec 15. a začátek 16. století byl opět ve znamení fascinace svaly. Odráží se to především v malířství, např. v díle Leonarda da Vinci. Přesné zapojení a mikroskopická struktura svalů byly objasněny mnohem později s rozvojem anatomické pitvy a mikroskopu. #IMG#
Jak to viděl Jessenius
Pod slovem sval si člověk nejčastěji vybaví bicepsy na paži kulturisty. Gurmána možná napadne, že svaly jsou prostě „maso“. Obojí je částečně pravda. V lidském těle se nachází tři druhy svalů. Příčně pruhované, neboli kosterní svalstvo, je to, co se rýsuje na cvičeném těle i to, co se označuje jako maso, mluvíme-li o zvířecích svalech. Mívá tmavě nebo světle růžovou barvu, vláknitou strukturu (vlákna se skládají do snopců) a na povrchu je obalené jemnou blánou, svalovou povázkou. Každý takový sval má svůj začátek a úpon, kterým se pomocí vazivové šlachy připojuje na kost. Kromě tohoto druhu svalů existuje ještě svalstvo hladké. Bývá světle růžové a nemá svalové snopce a je součástí vnitřních orgánu. Třetím druhem je srdeční svalovina, jejíž vlákna jsou vzájemně spojena můstky.
Pod lupou
Stavba jednotlivých typů svalů se trochu liší. Základem všech typů svalů je svalová buňka, myocyt. Ale zatímco v hladkém svalu je to podlouhlá vřetenovitá buňka, která v sobě skrývá svalová vlákénka (myofibrily), srdeční svalovina je sestavená z buněk, které jsou spojené do vláken. Příčně pruhovaný sval se skládá z vláken, jež obsahují větší počet myofibril a buněčných jadérek (v normální buňce bývá jen jedno jádro). Myofibrily mají ve všech typech svaloviny stejnou stavbu. Skládají se ze dvou typů bílkovin, aktinu a myozinu. V příčně pruhovaném svalstvu se vlákna aktinu a myozinu pravidelně střídají, což v mikroskopu budí dojem příčného pruhování.
Srovnávací anatomie
Svalstvo skotu, prasat, drůbeže a ryb je nedílnou součástí jídelníčku většiny národů. Svaly najdeme i u hmyzu. U včel ovládají příčné a podélné hrudní svaly pohyby křídel. Nejjednodušší živočichové se pohybují kmitáním brv (nálevník), bičíků (bičenka poševní), štětin (mnohoštětinatý červ) nebo pouhým přeléváním plazmy uvnitř buňky (prvoci).
Anatomie
Příčně pruhované svalstvo tvoří kosterní svalovinu. Člověk má více než šest set takových svalů. Jednotlivé svaly se spojují do funkčních skupin, například skupina kývačů hlavy, ohýbačů ruky nebo břišní svalstvo. Hladké svaly jsou součástí stěny některých vnitřních orgánů, např. střev, dělohy, močového měchýře, jícnu či žaludku, ale také cév. Srdeční svalovina (myokard) tvoří prostřední vrstvu srdeční stěny.
Funkce
Sval pracuje, když se stahuje. To je zajištěno činností myofibril. Nervové podráždění vyvolá chemické změny na místě, kde se stýká nerv se svalem, na nervosvalové ploténce. Tím se aktivuje aktin a myosin a zasunou se do sebe - sval se stáhne. Příčně pruhovaná svalovina je napojena na kostru a zajišťuje pohyb. Díky těmto svalům hýbeme končetinami, usmíváme se, chodíme, skáčeme, tančíme… Tuto svalovinu dokážeme ovládat vůlí. Hladkou svalovinu a srdeční sval vůlí neovládáme. Hladké svaly zajišťují posun potravy v trávicí trubici (jícen, žaludek, střeva), vypuzují plod z dělohy nebo také vyprázdnění močového měchýře. Pravidelná a nepřetržitá činnost srdeční svaloviny je nezbytná k zajištění krevního oběhu.
Když nefunguje...
Výpadek funkce svalstva může nastat, když se přeruší nervy, které ho ovládají. To se děje při poškození nervu úrazem, nemocí (např. dětská obrna) nebo při výpadku příslušné části mozku, která ovládá dané nervy. Dále může být sval postižen zánětem i nádorem nebo také poruchou prokrvení (při úraze nebo ucpání přívodné tepny). Výpadek prokrvení ohrožuje především srdeční svalovinu, kdy postižený okrsek odumírá a vzniká infarkt.
Jak to poznám?
Výpadek nervů se projeví obrnou svalu. Existují dva druhy obrny. Buď je sval nepohyblivý a ochablý, to se děje, když je přerušen nerv za výstupem z míchy, nebo nepohyblivý a stažený („v křeči“). To nastává, pokud se poškodí příslušné řídící centrum v mozku. Záněty svalů se projeví nejčastěji bolestmi a teplotou. Nádory mohou bolet, tvoří často tuhé uzly ve svalu. Poškození části srdečního svalu vede k poruchám funkce až selhání a zástavě srdce.
Vtipem na závěr...
„Na tobě ty svaly jen hrají! …na schovávanou…“
MeDitorial.cz
