Střeva
Starověký lékař Galén popisoval střeva jako trubici, jejíž délka souvisí s vyspělostí jedince. Narážel tím na daleko kratší střeva šelem. Ve středověku byla střeva chápána jako sídlo trávení, ale nevědělo se, jakým způsobem probíhá.
Říká se...
„Ještě větší a delší, než vypadají.“
V minulosti
Starověký lékař Galén popisoval střeva jako trubici, jejíž délka souvisí s vyspělostí jedince. Narážel tím na daleko kratší střeva šelem. Ve středověku byla střeva chápána jako sídlo trávení, ale nevědělo se, jakým způsobem probíhá. Podle Leonarda Da Vinci mělo střevo navíc pomáhat svými pohyby dýchání. Do skladby a činnosti střev vnesl více světla anglický učenec William Harvey, který střevo popsal jako trubici složenou z vláken, cév, mezenteria, hlenu a tuků. #IMG#
Jak to viděl Jessenius
Lidská střeva se dělí na několik částí. Ze žaludku vybíhá tenké střevo v podobě dvanáctníku (název je odvozen od toho, že měří dvanáct palců), přechází v jejunum (lačník) a dále v ileum (kyčelník). V pravé jámě kyčelní je Bauhínskou chlopní odděleno od tlustého střeva. To zde začíná slepým střevem (cékum), na němž je zavěšen červovitý přívěsek (appendix), pokračuje po pravé straně břicha nahoru k játrům jako vzestupný tračník, pak napříč břichem doleva jako příčný tračník. Vlevo pod žebry zatáčí dolů - sestupný tračník, a pokračuje do malé pánve jako esovitá klička a konečník. Tenké střevo je se svou délkou cca 3,5 m delší než tlusté střevo (1,5 m) a jeho průměr je asi 4x menší. Střeva jsou k zadní stěně břicha přichycena okružím (mezenterium).
Pod lupou
Vrstvy stěny tenkého i tlustého střeva jsou v podstatě shodné - zevnitř střevo vystýlá sliznice, prostřední vrstvu tvoří svalovina a na povrchu je střevo kryto vazivovou blánou. Zásadní rozdíl nalezneme ve stavbě sliznice. V tenkém střevě je sliznice zřasena do obrovského množství jemných klků a její povrch je tak mnohonásobně větší. Do klků ústí množství žlázek produkujících trávicí šťávy. Sliznice tlustého střeva nemá klky, ale jen nízké řasy. Appendix, červovitý přívěsek tlustého střeva, má pod sliznicí uloženo velké množství mízní tkáně.
Srovnávací anatomie
Délka střev závisí na složení potravy. Proto mají přežvýkavci, kteří musejí zpracovat složitou rostlinnou potravu, daleko delší střeva než masožravci. Například střeva býka jsou asi 20 krát delší než jeho tělo, zatímco střevo psa je jen 5x delší. Střevo ptáků a ryb nemá vlastní vývod, ústí na povrch těla vývodem společným pro močovou a ohlavní soustavu.
Anatomie
Střeva vyplňují v podstatě celou břišní dutinu. Tenké střevo navazuje na žaludek a meandrovitě se skládá napříce celým břichem k pravé jámě kyčelní, kde přechází v tlusté střevo. To stoupá jako vzestupný tračník pod pravý žeberní oblouk, kde se ohýbá a míjí játra a žlučník. Pokračuje dále jako příčný tračník a prochází podél žaludku a slinivky až ke slezině, kde se stáčí dolů a míří do malé pánve jako sestupný tračník. Tam jako esovitá klička míří zpět ke střední čáře a cestou mine levý močovod. Pokračuje jako konečník, probíhá mezi křížovou kostí a pochvou a dělohou u žen, u mužů mezi křížovou kostí a prostatou s močovým měchýřem. Na povrch těla ústí řitním otvorem. Střeva, zejména tenké, jsou bohatě prokrvena. Na povrchu jsou překryta pobřišnicí, tenkou blánou plnou mízní tkáně.
Funkce
Tenkým střevem trávíme a vstřebáváme živiny. Buňky klků vytvářejí enzymy, které štěpí cukry, tuky a bílkoviny na vstřebatelné látky. Skrz buňky se tyto látky přenášejí do krve. Tlusté střevo zpracovává nestrávené zbytky potravy a vytváří z nich stolici. Navíc vstřebává vodu a stolici tak zahušťuje. Sliznice tlustého střeva je osídlena bakteriemi, které vyrábějí vitamín K, důležitý pro srážlivost krve.
Když nefungují...
Střevní sliznice může být napadena infekcí. Vázne vstřebávání a trávení, stolice bývá mastná, vodnatá a průjmovitá. Při zánětu se na sliznici mohou vytvořit vředy a objevit se krvácení. Zánět červovitého přívěsku (appendicitida) vzniká nejčastěji jeho ucpáním. Střeva, hlavně tlusté, mohou být postižena také nádorem, který tlačí na okolní struktury nebo střevo ucpává. Pokud se přeruší přívod krve do střeva, postižená tkáň odumírá. Zánět nebo odumření části střeva může způsobit zánět pobřišnice.
Jak to poznám?
Každý jistě zažil průjem, neboli několik kašovitých či vodnatých stolic za den. Při onemocnění střev může být stolice mastná, s příměsí hlenu, krve apod. Dehtovitá stolice se objevuje u krvácení do zažívacího traktu. Dlouhodobější poruchy trávení se projevují neprospíváním, hubnutím, únavou. Nádory se nemusejí projevovat nijak. Pokud zužují střevo, objevuje se zácpa, někdy střídaná s průjmem. Nádory provází také skryté krvácení ve stolici. Protržení střev a vyliti jejich obsahu do břišní dutiny má za následek život ohrožující zánět pobřišnice.
Vtipem na závěr...
Proč jsi utekl z operačního sálu? Sestra řekla: „Žádnou paniku, uklidněte se, operace slepého střeva není těžká.“ A co je na tom strašného? No, ona to řekla chirurgovi.
MeDitorial.cz
