Šest nejčastějších mýtů o depresi

„Smutná duše“ trápí mnoho osob napříč generacemi. Asi i vzhledem k různorodým příznakům je však deprese pořád tak trochu zahalena závojem nevědomosti. Pokusíme se proto uvést na pravou míru ty nejčastější dezinformace. 

1. Deprese se mě netýká

Podle statistik onemocní touto chorobou někdy v průběhu života až 20 % lidí, přičemž ženy zhruba dvakrát častěji než muži. Chronická skleslost také způsobuje nejvíce ztrát pracovních schopností ze všech nemocí vůbec. Je tedy poměrně vysoká pravděpodobnost, že se každý z nás s depresí někdy setká – minimálně ve svém blízkém okolí.

2. Vždyť to vlastně ani není nemoc

Mnoho lidí stále ještě klade rovnítko mezi depresi a špatnou náladu, kterou někdy zažíváme všichni. Depresivní porucha je však závažné onemocnění, které má kromě těch psychických i mnoho tělesných projevů. Dochází k porušení rovnováhy systému přenašečů v mozku, což může vést ke zvýšenému uvolňování stresového hormonu kortizolu. To s sebou nese negativní důsledky pro mnoho tělesných systémů, může například dojít i ke zhoršení imunity.

3. Jde jen o slabou vůli 

Nikoho by nejspíš nenapadlo říci něco podobného například o angíně. Lidé s depresí se ale často s podobnými názory setkávají. Toto onemocnění si však nikdo z nich dobrovolně nevybral a podobné výroky pouze zlehčují snahy postiženého s depresí bojovat. Ta přitom není způsobena leností ani slabostí – je to zdravotní problém vyvolaný součinností mnoha faktorů, který vede ke změnám struktury a funkce mozku. Tyto změny jsou ale naštěstí ovlivnitelné léčbou.

4. Těžká událost v životě vždy vyvolá depresi

Úmrtí v rodině, rozchod, potíže v zaměstnání, … Smutných situací prožijeme každý během života spoustu, jen málokdy však vyvolají depresi. To je závažnější stav než přirozené období smutku po náročném období. Většina z nás se po fázi truchlení začne pomalu vracet zpět do života. Přesto, že vzpomínky na náročnou událost někdy bolí dlouho, dokážeme se po nějaké době zase radovat z věcí, co nás vždy těšily, a postupem času je nám lépe. Pro depresi je naopak typická dlouhodobá ztráta zájmu, neschopnost prožívat radost, výrazné pocity beznaděje a mnohé doprovodné tělesné příznaky. Někdy se tato nemoc může objevit po těžkém období, často ale přichází bez zjevného spouštěče.

5. Antidepresiva změní člověku osobnost

Představa užívání léků, které nějakým způsobem mění mozkovou chemii, může být pro mnoho lidí děsivá. Ve skutečnosti jsou moderní antidepresiva velmi šetrná, s minimem vedlejších účinků. Působí cíleně pouze na nervové přenašeče, jejichž funkce je u deprese pozměněna. Mnoho lidí se po antidepresivní léčbě cítí být naopak více „sami sebou“ než před ní. 

6. Zmínky o nemoci jsou nebezpečné

Toto je velmi častá obava. Blízcí postiženého se mohou bát, že mluvení o smutku, beznaději a ostatních pocitech povede k tomu, že se tyto stavy potvrdí a upevní. Často jsou rozpačití už jen z představy takového hovoru. Pravdou ale je, že člověk v depresi se velmi často cítí se svými příznaky sám a jakýkoli projev citlivého zájmu o jeho problémy mu může pomoci. Vhodné je také nenásilnou formou doporučit nemocnému vyhledat odbornou léčbu.

Zdroj:
www.mentalhealthamerica.net