Rizika starších hypnotik
Nespavost nebyla hlavním steskem našich předků. Svůj život přizpůsobili přirozeným rytmům světla a tmy.
Problémem těchto přírodních přípravků bylo, že na jejich účinky se přišlo pouhou, byť dlouhou zkušeností. Ale jak přesně působí, natož jak velká je potřebná dávka, která léčí, ale nezabije, se nevědělo. Mnozí se tak po běžně používaném makovém odvaru už neprobrali.
#IMG#Z makového pole do chemické laboratoře
Jednou z prvních uměle připravených organických látek byl chloralhydrát. Ukázalo se, že po podání navodí velmi rychle hluboký, osvěžující spánek. Ale protože poškozoval játra a podával se jako klystýr, příliš se neujal a nahradily jej jiné léky. Ve 30. letech šlo o barbituráty. Dnes je znají spíš čtenáři detektivek. Vysoká dávka těchto léků způsobí selhání dechového centra a oběhu. Nižší, ale trvale podávané dávky vyvolávaly těžké závislosti.
Brom do každé roty
V 50. letech se proslavil jako sedativum a hypnotikum brom. Zvláště ve východní části Evropy, kde se šířily zvěsti, že se dával vojákům pro zklidnění jejich sexuálních tužeb. Jako hypnotikum působil jen ve vysokých dávkách, které už hraničily s toxickými.
Benzodiazepiny – milník na cestě za lepším spánkem
Od 60. let známe benzodiazepiny, které stále patří k velmi často předepisovaným hypnotikům. Urychlují usínání, snižují počet nočních probuzení a prodlužují celkovou dobu spánku.
Přes noc pomáhají, ve dne škodí
Jednou z velkých nevýhod benzodiazepinů je bezpochyby útlum, který často přetrvává i ve dne. Takový otupělý člověk pak může být nebezpečný nejen sám sobě, co se týče případných pádů či jiných poranění, ale i svému okolí. Snížená pozornost a schopnost soustředění může být příčinou pracovního úrazu nebo dopravní nehody.
Problém ale může nastat i v noci. Starší lidé jsou často nuceni několikrát za noc navštívit toaletu, bývají pod vlivem léku zmatení a tělo jako by je neposlouchalo. Tím vzniká veliké riziko pádu. Proto se těmto lidem doporučuje nechat si v chodbě rozsvíceno, čímž lze v části případů zranění předejít.
Je známo, že hypnotika mohou během spánku způsobit dechovou tíseň. Proto je více než nevhodné jejich užívání osobami trpícími tzv. syndromem spánkové apnoe, tedy několik desítek sekund trvající zástavy dechu.
Pozor na vznik závislosti
Ačkoliv mohou být benzodiazepiny na krátkou dobu dobrým pomocníkem, jejich dlouhodobé užívání se může stát zrádnou pastí. Čím častěji, čím déle a čím vyšší dávku člověk užívá, tím více se podobá klasickému narkomanovi. Rozvíjí se u něj fyzická i psychická závislost, zvyšuje se tolerance (potřeba vyšší a vyšší dávky) a po vysazení léku pociťuje abstinenční příznaky. Ty jsou velmi nepříjemné a omezující, jedná se totiž o nevolnost, úzkosti až deprese, poruchy paměti, noční můry a podobně.
Stáří jako nevýhoda
Lidé starší šedesáti let jsou na účinky léků o mnoho citlivější, a to bohužel i na ty nežádoucí. I běžné denní činnosti a pohyb jim mohou působit obtíže. Východiskem je podstatné snížení dávky nebo volba jiného, bezpečnějšího léku.
"Z"-generace léků na spaní
V cestě za hledáním ideálního hypnotika se počátkem 90. let objevuje skupina tzv. Z-látek neboli nebenzodiazepinových hypnotik. Představovaly ve své době ideální hypnotika, neboť se zdálo, že splňují většinu požadavků.
Pozdější studie ale poukázaly na vznik závislosti následkem dlouhodobého podávání těchto hypnotik. Ukázalo se, že v menší míře mohou vyvolávat i útlum dechového centra. Oproti přirozenému spánku způsobují spánek o mírně odlišné architektuře, což se projeví jeho neplnohodnotnou zotavovací funkcí. Poměrně široce jsou dnes dostupné i léky, které působí podobně jako benzodiazepiny, mají však nižší výskyt nežádoucích účinků. Pokud se však užívají déle než čtyři týdny, je u nich riziko vzniku závislosti také poměrně vysoké.
Návrat k přírodě
Asi každý, kdo někdy zažil potíže s nespavostí, si přál, aby po užitém léku byl druhý den fit a svěží. A přesně tohle umí preparáty na bázi melatoninu. Melatonin je hormon produkovaný šišinkou v mozku. Jeho produkce se významně mění v průběhu dne. I z těchto důvodů je usuzováno na to, že se významnou měrou podílí na regulaci spánku a bdění. Preparáty s obsahem látek analogických tomuto hormonu se užívají při léčbě nespavosti. Melatonin většinou nepůsobí tlumivě a nevyvolává pocity "ospalosti" i během dne. Na rozdíl od starších léků na spaní nezpůsobuje závislost a jako látka tělu vlastní je velmi dobře snášen.
