Osteoporóza je metabolické postižení kostí, které bývá většinou pomalé a "tiché" – dlouho bez zjevných příznaků na těle. Projeví se většinou až zlomeninou. Někdy se osteoporóze pro její plíživost dokonce přezdívá „tichý zloděj kostí“. Nemoc se častěji vyskytuje u žen ve vyšším věku. Její název vychází ze dvou řeckých slov (osteo – kost, poros – otvor).
Mikroskopický obraz osteoporotické ("prořídlé") kosti se dá připodobnit jeskynnímu systému s rozsáhlejšími dutinami a méně stabilními vnitřními opěrnými strukturami, které si můžeme představit jako krápníky). Se slábnoucími "krápníky" a zvětšujícími se dutinami se zvyšuje riziko vzniku zlomenin.
Osteoporózou trpí přibližně 75 milionů lidí v celé Evropě, USA a Japonsku.
#IMG#
Co zapříčiňuje úbytek kostní hmoty?
Vyšší riziko osteoporózy (a zároveň zlomeniny) mají častěji ženy, a to zejména v menopauze. Celkově ženy spíše menší, hubené, světlovlasé, kuřačky, konzumentky alkoholu nebo ženy žijící sedavým způsobem života. Stejně tak vyšší riziko mají i ženy, které pocházejí z rodin, kde se osteoporóza vyskytovala (rodinná zátěž), a také ty, kterým musely být odstraněny vaječníky (zvláště před 40. rokem věku – tzv. předčasná menopauza). Ani mužům se osteoporóza nevyhýbá – objevuje se spolu s poklesem pohlavních hormonů (andropauza).
Pro osteoporózu je typický významný úbytek kostní hmoty, který může mít dvě základní příčiny:
- jedná se buď o nadměrné odbourávání kosti,
- nebo o její nedostatečnou novotvorbu.
Nedostatek pohlavních hormonů
Tento faktor má vliv na ženy i na muže. Až třetina žen po přechodu (cca mezi 50 a 60 lety) trpí osteoporózou. K rychlému úbytku kostní hmoty vede hlavně snížená tvorba ženského hormonu estrogenu po přechodu, který (mimo jiných funkcí v těle) pomáhá udržet vápník v kostech. Důležité je vědět, že nedostatek pohlavních hormonů také zvyšuje citlivost kosti vůči všem nepříznivým vlivům, které jsou uvedeny dále.
Nedostatečné zásobení těla vápníkem a vitaminem D
Při nedostatečném dodávání vápníku do těla jej začne organismus odčerpávat z kostí. Příčinou může být nejen nedostatek vápníku v potravě, ale i porucha jeho vstřebávání ve střevě (způsobená nedostatkem vitaminu D, střevním či jaterním onemocněním). Tyto vlivy se projevují zejména u starších lidí, kteří jedí málo mléčných výrobků a nevycházejí na slunce.
Nedostatek tělesného pohybu
Cvičení a pohyb kosti zpevňují a významně podporují novou tvorbu kostní hmoty. Pohyb by tedy měl být pevnou součástí léčby osteoporózy.
Kouření, káva a alkohol
Na zrychlení úbytku kostní hmoty má vliv především kouření, nadměrné pití černé kávy a alkoholu. Podobný vliv však má i řada toxických látek v životním prostředí (olovo a kadmium).
Nemoci
Úbytek kostní hmoty je zrychlený při onemocnění žláz s vnitřní sekrecí (štítné žlázy nebo příštítných tělísek), zažívacího ústrojí (stavy po operaci žaludku, chronická onemocnění jater a střev), u některých nemocí ledvin, pojiva i při chronických zánětlivých onemocněních.
Léky
Kostní hmotu oslabuje dlouhodobá léčba vysokými dávkami glukokortikoidů (léky na tlumení zánětlivých procesů v těle), antiepileptiky (léky na udržení epilepsie v klidové fázi) a také některými antacidy (užívají se k léčbě vředové choroby žaludku a dvanáctníku).
Komu hrozí osteoporóza?
Na vzniku a rozvoji osteoporózy se podílejí faktory, které ovlivnit nemůžeme. Stejně tak zde sehrávají svou roli i faktory, které ovlivnit lze. Skupina rizik není vzhledem k neustále probíhajícím výzkumům ještě uzavřena. Ale základní vlivy byly již uveřejněny Světovou zdravotnickou organizací.
Zvýšení riziko osteoporózy mají lidé, u nichž přichází v úvahu následující:
- zlomenina stehenní kosti v oblasti krčku u některého z rodičů;
- zlomenina kosti před 50. rokem života; tato zlomenina musí vzniknout na podkladě
- křehkosti kostí, tedy s minimální působící silou;
- ženské pohlaví, předčasná menopauza (tzv. přechod);
- poruchy menstruačního cyklu u žen;
- snížená hladina mužského pohlavního hormonu (testosteronu) u mužů;
- vyšší věk;
- BMI menší než dvacet (BMI = body mass index, tedy tělesná hmotnost dělená druhou mocninou výšky v metrech);
- kouření cigaret; nadměrné a časté pití alkoholu, to znamená více než 14 g ethanolu/den; takové množství představuje 2,5 l piva denně, 2 a více sklenek vína denně, více než jeden "malý panák" denně;
- užívání léků potlačujících záchvaty (antikonvulziva, antiepileptika);
- užívání kortikoidů (například prednison);
- revmatické poškození kloubů (revmatoidní artritida);
- cukrovka (diabetes mellitus);
- snížený přísun vitaminů C a K, nízká hladina vitaminu D;
- jiná závažná onemocnění (například střevní zánětlivá onemocnění – ulcerózní kolitis či Crohnova nemoc, dále onemocnění svalových skupin);
- některé studie uvádějí jako velmi zásadní rizikový faktor nedostatečnou pohybovou aktivitu.
Uvedené rizikové faktory se vzájemně kombinují a násobí, z tohoto důvodu nelze jednoznačně přesně stanovit, který z nich je stoprocentně nejhorší a který s sebou přináší nejmenší riziko.